Rusko podle ukrajinských zdrojů přesměrovává výrobu proudových dronů Geran-3 na novější Geran-4. Ten může dosahovat rychlosti až 500 km/h a představuje další krok ve snaze překonat ukrajinské systémy protivzdušné obrany.
Rusko podle aktuální zprávy serveru Defence Express zastavilo výrobu proudových bezpilotních prostředků Geran-3 a místo něj urychluje zavádění výroby typu Geran-4. Pokud se informace potvrdí, půjde o změnu ruské strategie v oblasti dálkových útočných dronů.
Evoluce rodiny Geran
Nejde přitom pouze o formální změnu označení. Geran-4 vznikl jako konstrukčně propracovanější proudový derivát rodiny Geran, jejímž základem jsou ruské verze íránských dronů Šáhid. Zásadní rozdíl spočívá v konstrukci draku. Zatímco Geran-3 využíval upravený drak pístového Geranu-2, u Geranu-4 byl podle ukrajinské vojenské rozvědky vyvinut nový a pevnější drak optimalizovaný pro vysoké rychlosti.
Geran-4 je vybaven proudovým motorem a podle údajů ukrajinské rozvědky může dosahovat rychlosti až 500 km/h. Aktivní manévrování má být možné přibližně v rozmezí 300 až 400 km/h. Maximální dostup je uváděn kolem 5 000 metrů a dolet až 550 km. Dron může nést bojovou hlavici o hmotnosti 50 nebo až 90 kg.
Právě rychlost představuje z pohledu ruského velení důležitou vlastnost. Ukrajina v posledních měsících stále více využívá levné záchytné drony k ničení pomalejších Geranů 3. Proudová varianta proto může zkrátit čas dostupný pro reakci obránců a současně zvýšit nároky na samotné záchytné drony.
Čínské a evropské součástky
Zajímavý je také vývoj v oblasti pohonných jednotek. Ukrajinská rozvědka u Geranu-4 identifikovala čínské motory Telefly LX-WP-160 a TF-TJ2000A. Současně zdokumentovala řadu zahraničních elektronických komponentů, včetně součástek původem z Číny, USA, Japonska nebo Německa.
Ještě v květnu přitom ukrajinské zdroje uváděly, že sériová výroba Geranu-3 se teprve připravuje, zatímco Geran-4 již vstupoval do sériové výroby. Současná informace o zastavení výroby dronu Geranu-3 tak může znamenat, že Moskva během několika měsíců změnila priority a rozhodla se soustředit omezené výrobní kapacity na konstrukčně vyspělejší variantu.
Pokud se tento trend potvrdí, Rusko se nesnaží pouze zvyšovat počet útočných dronů, ale současně mění jejich kvalitativní parametry. Cílem je vytvořit prostředky, které budou rychlejší, lépe manévrovatelné a obtížněji zachytitelné. Pro ukrajinskou protivzdušnou obranu tak může být důležitější než samotné množství Geranů právě jejich postupná evoluce.
Šáhid: Technologii Íránu zkopírovaly i Spojené státy
Drony Šáhid jsou světovým fenoménem. I Spojené státy se zapojily do jejich kopírování, konkrétně Američané ukořistili a zpětně zrekonstruovali íránský Šáhid-136. Tyto íránské drony dominují na obloze nad Ukrajinou po celou dobu ruské války s Kyjevem. Některé z těchto dronů byly sestřeleny ukrajinskými silami a předány Západu ke studiu. Americký dron LUCAS je pak výsledkem tohoto reverzního inženýrství.
Technicky je LUCAS jiný než původní vzor Šáhid-136. Je menší a výrazně lehčí. Uváděná hmotnost je přibližně 81,5 kg, zatímco u Šáhidu-136 kolem 200 kg. LUCAS má užitečné zatížení zhruba 18 kg, výdrž až šest hodin a dolet přibližně 800 km. Pohání ho pístový motor. Zásadní je ale modularita. LUCAS nemá být pouze jednorázový kamikaze dron. Konstrukce umožňuje měnit vybavení podle mise a americké zdroje hovoří také o využití průzkumných a dalších konfigurací. Reuters navíc uvádí integraci satelitní komunikace přes Viasat a Starlink/Starshield a software umožňující koordinaci více dronů.
Spojené státy potvrdily, že ve válce proti Teheránu byl 28. února dron LUCAS nasazen a byl použit k úspěšnému zacílení velitelských center Íránských revolučních gard (IRGC), zneškodnění protivzdušné obrany a útoku na odpalovací pozice raket a dronů, které USA a Izraelci dokázali identifikovat.
Země jako Írán po léta ukazovaly, že levné drony jsou efektivní. Američané se jim v té době posmívali a nadále si pořizovali několik drahých, vysoce kvalitních systémů. Nakonec však USA Íránce okopírovaly. Nyní tento model nasazují proti Íránu. To je ze strany Pentagonu naprostý strategický zvrat. Hlavním bodem je, že nejdůležitější nová americká zbraň není pokročilá. Je levná, jednoduchá a byla ukradena nepříteli. Navíc Američané nezískali vítězství tím, že by inovovali více než Írán. Amerika místo toho uspěla tím, že konečně uznala, že Írán a jeho podporovatelé v Moskvě a Pekingu měli ohledně budoucnosti válek pravdu.
Zdroj: Defense Express, Reuters, Sandboxx, Interesting Engineering
Autor/Licence fotografie: Sestřelený Geran, National Police of Ukraine, CC BY 4.0